family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802

subfamily LAMIINAE Latreille, 1825

tribe Aacanthocinini Blanchard, 1845

genus Leiopus Audient-serville, 1835

subgenus Leiopus Audinet-Serville, 1835

Leiopus linnei Wallin, Nylander, Kvamme 2009

Leiopus linnei Wallin, Nylander. Kvamme, 2009 byl popsán ze Švédska na základě drobných odlišností a DNA od Leiopus nebulosus Linnaeus, 1758. Před uveřejněním popisu jsem zaslal Walinovi asi 30 ks Leiopus z různých lokalit k determinaci. Wallin všechen materiál determinoval jako L. linnei a L. nebulosus. K tomu mi přidal imaga Leiopus linnei z původní lokality. Snažil jsem se můj materiál Leiopus nebulosus (opět 300 ks z různých lokalit) rozdělit, ale po několika dnech jsem to vzdal. Zjistil jsem, že já to nejsem schopen v mnoha případech rozlišit. Zatím co imaga Leiopus nebulosus z Francie byla jasně odlišitelná, imaga z Česka se mi nepodařilo v mnoha případech jasně oddělit a našel jsem mnoho přechodových kusů i z jedné lokality. Francouzský entomolog Berger mě požádal, abych mu Walinem determinovaný materiál před napsáním jeho knihy zapůjčil. Několik těchto již determinovaných imag přeurčil jinak! Já při velkém množství materiálu nedokážu tyto dva druhy spolehlivě rozlišit. Někdo uvádí, že jde o dva jasné druhy, někteří to zpochybňují. To, že je já neumím přesně rozlišit, ovšem neznamená, že tyto dva druhy Leiopus neexistují. Z mého pohledu je Leiopus linnei velmi variabilní druh, na jehož některá imaga se téměř hodí publikovaný popis L. nebulosus, i když se jedná o druh Leiopus linnei.  

Podle Danilevského www se Leiopus nebulosus v Česku a Slovensku nevyskytuje, nebo s ?.  Podle sdělení entomologa Skořepy, má imaga tohoto druhu sbíraná v CZ, takže se v Česku vyskytuje. Je pravděpodobné, že většina imag determinovaných dříve tímto jménem, zřejmě patří druhu Leiopus linnei.

Původně jsem niže uvedený text zařadil pod druh Leiopus nebulosus, ale podle nynějších názorů se týká plně druhu Leiopus linnei.

Velikost 6-10 mm.

Bionomie. Druh listnatých a smíšených lesů, parků a ovocných sadů. Vývoj larev pod kůrou a v kůře stojících odumřelých dřevin, vývratech, pokáceném dříví, ve větvích ponechaných po těžbě apod. Napadá materiál různých průměrů od slabých větví až po silné kmeny. Dává přednost vlhčímu dřevu ve stínu. Kukelní komůrka při slabší kůře je mělce ve dřevě, při silnější kůře bývá vyhloubena jen mělká jamka na povrchu běle, obložená třískami, nebo se kuklí v kůře. Z přezimujících larev jsem dochovával imaga na jaře. Vývoj jsem spolehlivě zjistil jednoletý, je však možné, že může být (jak se udává) i víceletý. - Imaga od V. do VIII., maximum VI., na spodní straně dříví nebo větví. Soumračný a noční druh, často i ve dne pobíhá po kůře.

Živné rostliny - Quercus, Carpinus, Fagus, Alnus, Acer, Ulmus, Betula, Corylus, Fraxinus, Juglans, Populus, Populus tremula, Prunus, Pyrus, Salix, Salix caprea, Frangula alnus, Sorbus torminalis; Tilia, Malus. Zcela výjimečně se vyvíjí v jehličnatých stromech, 2 ex.jsem vychoval ze 4 cm silné větve Picea (Slapy n.Vlt.) a několik kusů z Abies 5 cm silné větve (Křivoklát).

Leiopus nebulosus (Linnaeus, 1758)

Leiopus nebulosus nebulosus (Linnaeus, 1758)

Nemám dobré dostupné fotografie. Původní mé fotografie jsem přeřadil k Leiopus linnei.

Velikost 6-10 mm.

Bionomie. Stejná jako u Leiopus linnei. Podle Danilevského www se Leiopus nebulosus v Česku a Slovensku nevyskytuje, nebo  ?.  Podle sdělení entomologa Skořepy, má imaga tohoto druhu sbíraná v CZ, takže se v Česku vyskytuje. Je pravděpodobné, že většina imag determinovaných dříve tímto jménem, zřejmě patří druhu Leiopus linnei.

Leiopus nebulosus insulanus Sláma, 1985

Leiopus insulanus Sláma, 1985 z Kréty má podle Wallina stejné DNA jako L. nebulosus. Sama v Katalogu ho zařadil jako synonymum k L. nebulosus, což ale Wallin neudělal. Může jít o subspecii k Leiopus nebulosus, ale rozhodně ne o synonymum, protože je morfologicky jasně odlišný. Danilevský ho ale nově uvádí jako subspecii..

Leiopus punctulatus (Paykull, 1800)

Velikost 6-8 mm.

Bionomie. Převážně lužní, ale i jiné listnaté lesy, remízy. Bionomie podobná jako u předcházejícího druhu. Vývoj larev pod kůrou a v kůře převážně vlhkého odumírajícího dřeva o průměru 3 – 8, ale také až 30 cm. Ve vysychajícím dřevě larvy obvykle hynou. Kuklí se jako předchozí druh v komůrce mělce ve dřevě, pod kůrou, nebo přímo v silnější kůře. Při odloupnutí silnější kůry požerky skryté v lýku nebývají vůbec viditelné, nebo jsou patrné jen krátké části chodeb. Vývoj dvouletý. - Imaga se vyskytují od poloviny V. do počátku VII., maximum VI. Protože jsou převážně na stojícím dříví (pro ně atraktivním), jsou nalézána jen zřídka. Občas přilétají na světlo.

Živné rostliny - Populus alba, Populus tremula; udává se též Tilia, Quercus?.

Leiopus femoratus Fairmaire, 1859

Velikost 5-6,5 mm.

Leiopus femoratus Fairmaire, 1859. Tento druh se v poslední době rozšiřuje po jižní a západní Evropě, nebo byl tak dlouho přehlížen, nebo špatně determinován? Jeden starý kus z jižní Evropy mi kdysi renomovaný entomolog determinoval jako L. nebulosus! Např. Villiers (1978) tento druh ještě z Francie neuvádí, ale v poslední době byl sbírán na celé řadě lokalit. Sám jsem tam během hodiny při sklepávání ořešáků (Juglans) nachytal cca 70 kusů. Je snad uváděn již také z Německa? Podle sdělení Medvegyho byl nalezen také v Maďarsku. Je možné, že bude zjištěn také u nás?

Bionomie. Podobná jako u Leiopus linnei. Vývoj pod kůrou celé řady dřevin, např. Juglans, Tilia, Carpinus a dalších. Imaga na větvích a dříví v V-VII.